Reddy - MUDr. Rostislav Jezvina

"Pan doktor a jak pěkně umí zpívat!" Říkávali místní štamgasti, jako byl Honza Třísků, Plamínek nebo starej Raimond." to je citace z knihy Sedněte si chlapci hned, kterou v roce 2008 napsal Bukvička. Byl to nejen skvělý kamarád, který šel ostatním příkladem, ale hlavně jeden ze zakladatelů naší osady. Rosťa nám umřel 11.11.2002 ve svých 64 letech, odešel v něm z osady, nejen dobrý a velice moudrý a vzdělaný kamarád, ale v první řadě slušný člověk a těch je na světě vždycky málo.

Merry - Marie Šebestová

Rostíkovi a její rodiče se spolu znali, a proto se tak něják vlastně aktivně scházela s partou kralupáků kolem. Tehdy to byla vlastně jen parta od vody, ale když se rozhodlo, že pojedou v létě společně někam pod stan, Merry hned věděla kam, neboť v Konrádově měli kralupští Sokolové svou chatu. Také byla u vzniku samotné osady, který se konal v roce 1958. Stalo se to vlastně současně s jejím prvním vandrem. Kdo by chtěl vědět o naší Osadě něco víc, rozhodně by se měl setkat s Merry, protože ta ví snad i to, co by se nikdy nemělo dostat ven.

Quonáb - Honza Pojkar

Jeden z prvních osadníků a zakladatelů tehdejších Bílých Skal T.O.K. Služební povinnosti ho bohužel v 60. letech odvedly na moravu, ze které se opět k osadě vrátil až koncem 80. let. Kdyby ho měl popisovat každý z nás, asi bychom měli všichni trochu jiný příběh, ale v jednom bodě bychom se jistě sešli - nikdy nemizící úsměv na jeho tváři a nikdy nehasnoucí Startka bez filtru mezi jeho rty.

Zlatokop - Jarda Kohout

V současnosti žije v Americe. Kdysi se z osady trhnul a založil vlastní - Lesní Zákon. Avšak srdcem zůstal a stále je osadníkem Bílých Skal.

Hobby - Jirka Humhal

Hobík jezdí na osadu od 63. nebo 64. roku. Mezi roky 66-67 byl přijatý do osady společně s Georgiem a přibližně roku 1969 převzal osadu od Rosťi. Asi v 36 letech oslepl. Tato událost zasáhla hluboce nejen jeho, ale i všechny osadníky a kamarády kolem, nicméně ani toto ho od osady neodloučila. Je výborným kytaristou a ještě lepším zpěvákem. Jeho kytara a písničky, i když jsou už léta stejné, však vždycky dodají každému z nás příjemnou náladu, svobodu a romantiku. Když ho někdo požádá, aby zahrál něco pěkného, většinou začne hrát 'Chmurnej večer'.

Georgio - Jirka Kühn

Rozzářený úsměv, zlato v hrdle, kytara v rukou, poker v žilách, první český hoboe, zkrátka muž se srdcem kovboje, tak by se dal popsat Georgio. Osadě dával co mohl a snažil se, aby se osada nestala jen hordou pivních skautů. Tehdy možná z části i kvůli tomu, jak moc se na Tarzanu (možná) pilo, postavil společně s Holmesem a Bráškou předklon. Zemřel v roce 1991 na následky zásahu vysokým napětím. Do osady přivedl Dafňáka, Holmese a Wexla.

Holmes - Miroslav Holman

Když do osady přišel, neuměl si pomalu ani zavázat tkaničky. Vše co dnes umí ho pomalu ale jistě naučil Georgio. Byli to nerozluční kamarádi a jezdili spolu doslova a do písmene všude. O to větší to pro něj byla rána, když Georgio odešel. Holmes je kapitola sama o sobě a ač má různé zlozvyky a neduhy, je a bude naším kamarádem navždy.

Bukvička - Michal Kočí

Bukvička se přidal k osadě přibližně v roce 1974, kam ho na potlach přivedla jeho, Georgiova a zároveň i Berličkova přítelkyně Zdena. Do osady byl přijat asi v roce 1980. Bukvička s Hobíkem tvoří neodmyslitelný základní kámen veškerého hudebního dění v osadě, především proto, že je to výborný kytarista a zpěvák. Nedá se opomenout ani jeho kulturní obohacení, které přináší mezi kamarády. Není jen výborný řečník, ale také skvělý scenárista a režisér osadních divadelních představení a tvůrce vypečených a lechtivých potlachových soutěží na pokračování.

Pytlík - Miroslav Sáček

"Když nemůžeme vzít nikoho mladého, vezmeme aspoň někoho nového!", i tak by se dal popsat příchod Pytlíka mezi nás. Valcha v rukou a pracně, léty pití rumu, vypilovaný baryton z jeho zpěvu, veselých historek a vyprávění vtipů dělá nezapomenutelný a nevídaný zážitek. Dokonce panují i spekulace o tom, jestli byl první Pytlík, nebo známý brouk Pytlík z díla Ondřeje Sekory. Ať je to jak chce, jsou si oba dost podobní.

Zajíc - Venca Zajíček

Zmatený a roztržitý sběratel harmonik, osadních relikvií a vlastních fotek. Do osady byl přijat v roce 1997. Je výborným harmonikářem a obrovským šoumenem, který umí nastavit tu nejhezčí tvář každému fotoaparátu. Bydlí v ulici Pod Strání a ještě k tomu na Skalce, no prostě Zajíček jak noha! Hrál snad úplně všude a s každým, i díky tomu ho znají po celé zemi, i v Berouně v cementárně, "tam kde se dělá cement", jak sám naznačil. Je moc hodný člověk a výborný kamarád.

Půlčík - Standa Heligman

Jeden z bývalých šerifů osady. Přijatý do osady byl v roce 2004. Je to usilovný pracant a dříč, vždy se rozdělí napůl a to ve všem. Rád oslavuje a to kdykoliv, kdekoliv, s kýmkoliv a cokoliv. K sheriffství se dostal tak trochu jak 'slepej k houslím'. Tehdy, když Vašek Knotek s sheriffováním končil, jsme to na něj tak trochu upekli a rozhodli jsme se, že si vychováme nového, vlastního - Půlčíka.

Bob - Bohouš Toxa

Do osady ho přivedla Béďa a byl přijatý v roce 1978 na 20. výročním ohni společně s Robinem, Bedřiškou a Dlouhánem. Tehdy ještě hrával na kytaru, ale protože bylo v osadě hodně kytaristů, dohodli jsme se, že bude hrát na banjo a mandolínu. Po létech už tak moc na osadu nejezdí a zase se vrátil ke kytaře. Nakonec se dá s jistotou napsat, že srdcem osadníkem a banjistou stále zůstává.

Venca Knotek

Hlavní osadní kronikář a fotograf. Do osady přišel někdy v roce 1984, kam ho přivedla jeho bývalá žena Pavla. Přijatý byl přibližně v roce 1995. Postavou i povahou si časem v osadě získal respekt všech osadníků a to vedlo k jeho vypracování se do funkce šerifa, kterou zastával mezi roky 1996-2000. Této funkce se zhostil velice dobře. S Motikou svého času organizovali především zimní vandry a JSP, což už bohužel dnes nedělá. Je to dobrý člověk, který jedná narovinu a čestně.

Dlouhán - Jaroslav Živnůstka

Býval nějaký čas osadním pokladníkem a kameramanem - průkopníkem, měl moc rád děti a děti měly rády jeho. Je to první majitel zlatého rýče, protože moc rád do všech ryl. Především se zapsal jako takový 'hodný strejda', který dětem pouštěl na staré promítačce grotesky, tehdy ještě bez zvuku. Bohužel se dostal do křížku s alkoholem. Možná právě proto, že uměl velice dobře pít, asi tak jako bulhaři, proto si s nimi tak dobře rozuměl a díky tomu nám mohl v Bulharsku dělat tlumočníka. Postupně se časem z osadního dění vytratil. Dnes se občas objeví a všichni ho po čase zase rádi vidíme.

Dafné - Ivan Blahout

Pistolník, herec, dobrodruh a bláznivý řidič. Na osadu ho poprvé přivedl Georgio a právoplatným osadníkem se stal v roce 1985. Kdykoli byl někde slyšet hluk nebo střelba, hned se u toho objevil Dafňák a Georgio. Pracoval jako řidič sanitky a zhruba stejně jako sanitku, řídil také ostatní dopravní prostředky. Ač už nejezdí na všechny osadní akce a nechodí na sleziny, jedna věc je jistá, na potlachu se s ním vždy s jistotou uvidíme.

Wexl - Petr Vopálecký

Do osady přišel někdy v roce 1976 a přijatý byl v roce 1979. Přivedl mezi nás Motiku. Je výborným fotografem a po Dlouhánovi převzal dokumentární činnost. Z tohoto období mu vlastně pořád zůstalo obrovské množství dokumentů a je takovým osadním archívářem. Mnoho z nás si při vyslovení jeho jména vzpomene na klobouk a dlouhý kabát, ve kterém nejen všude chodil, ale také tancoval, válel se a dokonce i plaval. Dodnes je jedním z mála trampsky aktivních osadníků a jsme hrdí na to, že nás má stále kdo reprezentovat. Ale jak všichni s oblibou říkáme: 'Je to Wexl!'

Robin - Miroslav Trnka

Byli dobří kamarádi s Bohoušem, protože se znali jejich tátové. Tehdy se s nimi scházel také Dlouhán, ale časem je jejich společné ohníčky plné chlastání přestaly bavit, tak se trhli a založili vlastní osadu Red River. K Bílým Skalám na slezinu je přivedla Bohoušova sestra Béďa, která tehdy chodila s Hobikem. Hoban je nakonec pozval na Tarzana a tak od chlastu utekli k Bílým Skalám. Přijatý do osady byl v letech 79-80. Často jezdíval s Kočovníky, ale vždy se nakonec vrátil na osadu. Je bratrem Ivana Trnky a otcem Lukyho. Hraje na kytaru a zpívá. Byl také sheriffem a to hned po Hobikovi. Je to upřímný, hodný a pracovitý kamarád, někdy však dost emotivní. Jednou Bukvičku dokonce kousl do ucha, když si do osady přivedl jiné děvče, než se od něj očekávalo. V posledních letech je na osadě snadno zapamatovatelný především pro jeho vypečené potlachové soutěže.

Ferbenx - Laďa Novák

Do osady ho přivedly Zolly, v letech 85-87. Výborný kuchař, který se brzy po přijetí do osady trhnul a srdce ho zaneslo mezi Tříškovi. Je tátou Peťi Ladi.

Roman Havel

Jako dítě zlobil a zůstalo mu to dodnes. Na vandry vlastně nikdy nejezdil, ale je dobrým parťákem, který se s námi účastní potlachů, vánočních slezin a hor. Stará se sám vzorně o syna Tomáše a za to má u nás veliký obdiv.

Motika - Miroslav Davídek

V osadě je osi od roku 1977 nebo 1978. Je prvonositelem a také historicky nejčastějším držitelem Zlaté Motyky, která se udělovala tomu osadníkovi, který na jakékoliv akci jako první usnul. Dříve byl velice aktivním osadníkem a dokonce uměl i pořádně pít. Jednou si dokonce na Tarzanu nablil do očí, jen aby nepozvracel Robina spícího vedle něj. Postupem času se od osady trhnul a usadil se v Údolí ve Mšeně, kde žije šťastně dodnes.

Kudrnáč - Zdeňek Vágner

V osadě je asi odjakživa. Dříve bydlel v Nosálově, odkud to do Ráje měl asi 8 km. Dost často se účastnil zimních vandrů a JSP. Jeho doménou byla vždy hodně rychlá chůze. Je velice pracovitý, obětavý, spolehlivý a schopný. V současné době má chatu v Údolí ve Mšeně, kde se dost často vídá s Robinem, Ivanem, Wexlem, Mácou, Malým Mácou, Lukym a Motikou. Přezdívka kudrna vzinkla podle jeho blonďatých, kudrnatých, andělských vlasů, na které v mládí balil děvčata.

Ivan Trnka

Je bratrem Robina. Dříve hrával v osadní kapele na bubínek, často hrál také se spřátelenou kapelou Fosílie. Do osady ho přivedl Bohouš. Stal se sheriffem po Robinovi a tuto funkci vykonával do roku 1996. Je hudebníkem tělem i duší a v posledních letech nejčastěji hraje na kytaru se svou manželkou Alenou. Stejně jako někteří další osadníci má krásnou chatičku v Údolí ve Mšeně. Je také jedním z mála aktivních trempů v osadě.

Béďa - Bedřiška Humhalová

Je sestrou Bohouše a manželkou Hobika. V osadě je raritou, protože kromě zakládající Merry je jedinou přijatou osadnicí. Vždy byla velice společenská, veselá, vtipná, chytrá a velice krásně zpívá. Bohužel jí časem začala vadit osadní lehce pivně zaměřená kultura a od osady se sama od sebe odtrhla. Dnes žije v jedné domácnosti s Hobikem a pomáhá mu s každodenním životem. Bohužel mezi osadníky už vůbec nechodí.

Standa Šídlo

Dříve hrával s kapelou na kontrabas. Po ukončení vystupování kapely na veřejnosti se od ní trhnul. Do osady přišel ve skupince s Kádou a Johnym. Bohužel nedostal naděleno zlato do hrdla, ale o to více je kvalitnějším kytarovým a basovým hráčem. Dnes se nejčastěji objeví v Údolí ve Mšeně a na potlachu či občas i na brigádě.

Zolly - Zdeněk Humhal

Zolly je bratrem Hobika. Osadní kapelu táhnul společně s Hobíkem především zpěvem a kytarou. Nikdy nebyl trempem a vždy jezdil především autem. Býval hodně veliký frajer a holky po něm šílely. Bohužel nic netrvá věčně a postupem času se pomalu od osady oddělil a časem přestal chodit z finančních důvodů i na sleziny, protože pivo si prý může koupit i za barákem. Dnes žije v Praze se Zdenou, které říká Blažková, špatnou cestou osudu bohužel přišel o hlasivky. Nicméně se pere se životem jak se dá a snaží se žít na maximum, i když dnes s námi už může jen mlátit do kytary a nemůže si zařvat své oblíbené 'prach - prdel'.

Tom - Tomáš Kněžek

Do osady byl přijatý v roce 2005. Je to moc hodný, pracovitý, slušný a osadě odevzdaný blázen, který rychleji jedná než myslí. Má dva malé kluky a s dcerou Ivana Janou společně budují dům a vlastní zázemí. Vždy když může, tak moc rád se vším pomůže a to nejen v osadě. Dnes se stará především o hory, na které taky velice rád jezdí i s jeho dětmi.

Vojtíšek - Roman Zborník

Do osady ho asi přivedl Robin v roce 1978, v roce 1980 byl přijat za osadníka. Bylo o něm známo, že dost pil, i když měl nemocné srdce, na které pravděpodobně také následně hodně mladý zemřel. Tahdy pracoval v AVII společně s Robinem a Ivanem a i něják tak se k osadě pravděpodobně dostal.

Pete - Petr Masopust

Pocházel ze Mšena. Pracovitý a spolehlivý kamarád, díky kterému vlastně osada přišla k Tarzanovi. Dost často se stalo, že po cestě z Ráje na boudu pravidelně svým Moskvičem bourával. V Moskviči vozil kdeco, ale především v něm nikdy nesměl chybět sud piva. Občas hrával i na bubínek. Jednoho dne, jaboby se vypařil, zmizel ze života osady. Asi 25 let se neukázal, a když ho jednou Bukvička dopisem kontaktoval, tak se mu asi po pěti letech ozval, když ho pustili z výkonu trestu a nakonec se také objevil na slezině.

Venca Koláček

Mezi nás ho přivedl Ivan. Bohužel nikdy nebyl nijak extra aktivním osadníkem. Přestal s námi jezdit asi tak poté co skončil Tarzan. Možná stojí za zmínku jeho práce s kůží, do které umí vytlačovat velice krásné vzory.

Káda - Jirka Kadeřábek

Objevil se na slezině někdy v roce 1987 nebo 1988 společně se Standou Šídlem a Johnym. Byl to skvělý muzikant a hrával s osadou na kytaru a basu. Dokonce jsme mu koupili basu z osadní kasy, kterou postupně splácel. Postupem času s osadou přestával hrát, basu dokonce splatil a poté se vrátil zpátky do Dejvic, odkud tehdy do osady přišel.

Johny - Jirka Novák

O Johnym byla první zmínka v kronice přibližně v roce 1972. Do osady byl přijatý přibližně v letech 1975-1976. Je to skvělý muzikant, který tehdy dovedl zahrát snad na úplně vše, co vzal do ruky. S Johnym poprvé kapela začala hrát za peníze. Johny se nějakou dobu neukazoval, protože pobýval i mimo Českou Republiku. V posledníh letech se ale objevoval na potlachu a v roce 2014 dokonce i na brigádě.

Béďa Kulíšek - Bedřich Čermák

Do osady byl přiveden Bukvičkou. Mezi osadníky jsme ho přijali v roce 2007. Rád rybaří a na stará kolena se naučil hrát i trochu na foukací harmoniku. Je to skvělý kuchař. V současné době žije v Bohušovicích u Roudnice a bohužel v poslední době moc často na sleziny nechodí a potlach mu vyjde jen zřídka.

Korálek - Tomáš Rálek

Do osady byl přijat v roce 2006. Hraje na kytaru a zpívá, je kamarádský a vtipný. V poslední době má poměrně dost starostí s rodinou a také se odstěhoval mimo Prahu, takže bohužel nemá na osadu moc času.

Erik Veselý

Po letech šerifství, které vedl velice důstojně a které přebíral od Půlčíka jsme se konečně shodli a odhlasovali na osadní schůzi, že je hoden tuto funkci předat. V roce 2023 se tedy tohoto břemene zbavil, ale protože má rád výzvy, vzal si na starost aspoň roli vrchního kronikáře, kterou až doposud zastával Venca Knotek. Erika přivedla do osady kamarádka Majka. Byl přijat v roce 2005. Podílí se na divadelní tvorbě na vánočních slezinách. Je charismatický a vůdčí. Příliš ho nebaví vracet se stále a dokola na stejné místo, kterým je osada, ale to mu nemůžeme zazlívat. Ať si to užije, dokud je mladý. S jistou se ale dá tvrdit, že srdcem na osadě zůstává. Vzal si kamarádku Míšu, se kterou má malého syna Honzíka.

Máca - Marcel Průša

V 90. letech ho přivedl do osady Standa Šídlo. Aktivně pravidelně pořádá letní akce. Především vodácké. Pravidelně jezdí také na hory a do Beskyd. Rád pomůže, je dobrý kamarád a také pracant. Do osady byl přijatý v roce 2006. Bystřejší již pochopili, že je Malý Máca jeho synem.

Luky - Lukáš Trnka

A zase další osadník - potomek svých osadních rodičů, tentokrát Robina a Zuzky. V současnosti má na starosti osadní korespondenci. Bukvička: Lukyho znám od malička. Moc hodnej kluk. Výborný muzikant , skvělý zpěvák, vynikající textař, kytarista na výbornou, kde to všechno bere? Pro osadu by se rozkrájel stejně jako jeho táta. Hraje s rockovou kapelou, s nimi sice trochu řve, ale jinak je to dobrá muzika, hrají od srdce a jeho to baví. Do osady byl přijat v roce 2008, na 50. výročním ohni. Pamatuju si Lukyho vždycky jako hodného kluka i doma, natož v partě. Nevím proč, vždycky jsem si ho představoval jako chlapečka v námořnickém oblečku, ale jednoho dne jeho okurkové období ustalo, zkrátka sezóna skončila s Lukyho je chlap, a správnej chlap. Díky němu a Verče také došlo k "infuzi" Blackhilláků do osady Bílých skal a to je dobře. Bílá zdraví černou. Určitě Luky je pro osadu velkým přínosem.

Roy - Rudolf Švejda

První čestný člen osady. Stal se jím společně s přijetím Lukyho do osady a to v roce 2008. Roy je s osadou spjatý už od nepaměti. Je to totiž skvělý malíř, který nám dělá každoročně nádherné placky. Za tuto činnost mu patří obrovské díky, ale nejen to, také respekt a úcta, protože jen díky jeho výtvoům se opravdu vyplatí soutěžit.

Jazzy - Honza Pratt

Tak, tohle je náš novej šerif od roku 2023! Vynikající kytarista, dobrý textař, dobrý kamarád a v prvé řadě slušný člověk. Sice trošku sem tam rádoby extravagantního vzhledu, leč bez vlivu na vlastní povahovou stránku. Pochází odkudsi z Moravy, snad přímo z Koryčan a poslal jej za námi Quonáb někdy v roce 2010. Jednou mu prostě prý řekl, že zná v Praze osadu Bílé Skály, co má svou kapelu a protože on je muzikant a tremp, bylo by to něco pro něho. "Scházejí se ve čtvrtek U Kladiva," řekl, a tak Honza jednoho dne přijel a už v Praze zůstal. Od roku 2013 je členem osady. Je velice ochotný v čemkoli spolupracovat pro osadu, rád pomůže komukoli, sem tam chodí i na sleziny a vždycky s sebou má kytaru a moc rád na ní zahraje, ale má furt děsně málo času. Možná někdy působí trochu roztěkaně, ale v hlavě má srovnáno co od života chce, jen asi neví kudy na to. Bývá s ním docela sranda, je určitě dobrý společník. Neustále hledá své hudební uplatnění. Jeden čas se snad i částečně muzikou živil. Hraje výborně a často se zajímavými lidmi, ale pevně se ještě nějak nemůže hudebně usadit a nejspíš asi nikdy neusadí.

Malej Máca - Marcel Průša

Jezdí s osadou už léta. Především s Mácou a partou kolem něj. Do osady byl přijat v roce 2013 společně s Honzou Prattem. Vždy byl a pořád ještě je hodný a slušný kluk. V současnosti zastává funkci osadního pokladníka a hospodáře. Bohužel na osadu nemá příliš času, a proto se na sleziny dostane jen zřídka. Bývá s ním zábava a dokáže i pořádně popít. No prostě Bílá Skála.

Peťalaďa - Petr Novák

Syn Ferbenxe a Věry. Do osady je přivedl Zolly. Výborný muzikant, dobrý kytarista a ještě lepší bassák. Vynikající táta dvou krásných holčiček a dobrý manžel Jíti, co s námi ráda pije na horách kominíčky. Peťalaďa jezdí s osadou od malička, takže dobře ví, co od nás může očekávat. Naučil se velice rychle hrát osadní písničky, vidíme v něm dobrého nástupce. Jen aby měl pro osadu více času. Hraje totiž s nějakou jinou country kapelou a s sní se snámi dělí o svůj čas. Ruku bych za něho dal, že by kamaráda nikdy nepodrazil, ale i tak si myslím, že roční odklad členství v osadě, mu jedině prospěl. Je veselý vtipný, přirozeně inteligentní, spíš než bych napsal výborný společník, raději dobrej parťák. Do osady byl přijat v roce 2014. Osadních akcí a brigád se účastní někdy i s celou rodinou. Určitě bude hrát pro osadu dál. Díky...

Jarda Kužela

Velice snaživý i když trochu postarší osadník. Do osady jej přivedl Pytlík spolu s Mirkem Kohlíčkem - Kolodějem asi před čtyřmi roky. Rád se od začátku angažuje v čemkoli. Účastní se osadních akcí, hraje s námi vánočkové divadlo, velice aktivně se podílí na výrobě camrátek, ochotný a schopný kdykoli pomoci. Na Jardu je spolehnutí a na rozdíl od nás starců je ještě relativně zdráv a má sílu. Do osady byl přijat v roce 2014. Na brigády jezdí pravidelně od samého počátku a maká. Někdy sice trošičku napruženěji na můj vkus reaguje, ale nechá si vždycky všechno vysvětlit a také to většinou pochopí. Jsem rád, že takového člověka v osadě máme. Jen houšť. Poslední dobou se trochu začal víc kamarádit s Marcelkou, mámou od malého Toma, a říkáme jim, hele, Kuželky přijely.

Myšička

Vojta Pečený